Přírodní charakteristika

CHARAKTERISTIKA ORLOVÉ Z HLEDISKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK

Geologické poměry

Území města Orlová leží v nadmořské výšce 200 – 300 m n.m, je součástí provincie Západních Karpat, soustavy Severní Vněkarpatské sníženiny a řadí se do celku Ostravské pánve. Oblast města Orlové se nachází mezi vyššími akumulačními terasami Odry, Olše a Ostravice. Uprostřed těchto fluviatilních akumulačních plošin se zvedá nepříliš výrazná erozně enundační pahorkatina, označována jako Orlovská plošina, která svým ústředním hřbetem v prostoru Petřvald – Orlová – Karviná dosahuje výšky 300 m n.m. Na vrcholech plochých hřbetů této pahorkatiny se zachovaly zbytky glacigenní akumulační plošiny z období středopolského zalednění. Tvary reliéfu i přítomnost eratických balvanů svědčí o existenci valu náporové morény.

Jižní okraj Orlovské plošiny je lemován širokým, plochým, říčními štěrky vyplněným údolím toku Sušánky.

Geologické podloží území je původem ze starších čtvrtohor (pleistocén).

Území města leží v české části Hornoslezské pánve, provozně označované jako ostravsko – karvinský revír, představující nejvýznamnější zásoby černého uhlí na území ČR. Většinu těženého černého uhlí lze využívat k výrobě koksu nebo pro přípravu koksárenských směsí. Uhlonosné sedimenty v OKR dělíme do dvou základních jednotek – souvrství : ostravské souvrství a Karvinské souvrství.

Z hlediska strukturně - tektonické stavby je Hornoslezská pánev rozdělena dvěma podélnými tektonickými strukturami na tzv. hřbety. Nejlépe prozkoumaný je ostravský karbonský hřbet, který představuje klasickou část ostravsko-karvinského revíru (OKR). Od západu k východu se dělí na ostravskou, petřvaldskou a karvinskou část pánve. Z Orlovských dolů patří k petřvaldské části pánve důl Fučík, ke karvinské části pánve Důl Karviná a Doubrava, do území města zasahuje dobývací prostor dolu ČSA v Karviné.

Klimatické podmínky

Území Orlové leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 10. Podnebí města je charakterizováno mírně teplou, vlhkou až velmi vlhkou, rovinatou až pahorkatinatou klimatickou podoblastí s mírnou zimou.

VYBRANÉ KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY MÍRNĚ TEPLÉ OBLASTI:

Počet letních dnů:

40 - 50

Počet mrazivých dnů:

110 – 130

Průměrná teplota v lednu:

-2 až –3°C

Průměrná teplota v červenci:

17 – 18°C

Srážkový úhrn ve vegetačním období:

400 – 450 mm

Srážkový úhrn v zimním období:

200 – 250 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou:

50 - 60

Typickým klimatickým znakem jsou poměrně vysoké srážky, které jsou podmíněny blízkostí návětrných svahů Beskyd, souvislostí se Slezskou nížinou a celkovou oceánitou území. Ostravský bioregion je nejvlhčí nížinnou oblastí v České republice. Srážky se zpravidla dostavují při přechodu front, většinou při západním proudění s vlhkým atlantským vzduchem. Občas prochází územím i cyklóna, která vyvolává značné srážky.

Geomorfologie

Území města je součástí následujících geomorfologických jednotek:

provincie : Západní Karpaty
subprovincie : Vněkarpatské sníženiny
oblast : Severní Vněkarpatské sníženiny
celek : Ostravská pánev
podcelek : Orlovská plošina

Terén Orlové je značně členitý. Osu území tvoří Orlovská, Petřvaldská a Doubravská Stružka; oblast je protkána množstvím menších potoků a potůčků. Přirozenou členitost území násobí jeho výšková a tvarová nestálost vlivem poddolování (týká se hlavně části Města a Lazů). Členitý terén příznivě ovlivnil tvář nové Orlové, komplikuje však odkanalizování území i jeho využitelnost a způsobuje ztížené podmínky zakládání.

Do severní části území Orlové zasahují dosud netěžená evidovaná ložiska černého uhlí (č. 71301 a 72200). V únoru 1993 vydalo Ministerstvo Hospodářství ČR osvědčení o výhradních ložiscích hořlavého zemního plynu vázaného na uhelné sloje v dobývacích prostorech dolů Doubrava, Petřvald I, Petřvald II, Radvanice, Dolní Suchá a Lazy, které pokrývají většinu území města.

Dlouhá desetiletí probíhající těžba výrazně poznamenala krajinu. Všechny části Orlové jsou v různé míře postiženy vlivy důlní činnosti projevujícími se na povrchu poklesy a rozsáhlými plochami hald, odvalů, výsypek, kalových a popílkových nádrží.

Nejvýraznější vlivy dolování projevující se na povrchu jsou v dobývacím prostoru Dolu Karviná. Důlní vlivy omezují v rozhodující míře možnosti investiční činnosti v území.

Flóra

Území města Orlové je součástí karvinského okresu, který spadá do fytogeografického obvodu Karpatské mezofytikum a fytogeografického okresu Ostravská pánev. Dříve celé území Karvinska pokrývaly lesy – zejména mozaika lužních porostů svazu Alnion incanae, mokřadních olšin svazu Alnion glutinosae, vrbových a vrbotopolových luhů svazů Salicion triandrae a Salicion albae. Dále v území převažují dubové bučiny (Carici-Quercetum) a lipové dubohabřiny (Tilio Carpinetum). V současné době se lužní lesy a dubové bučiny zachovaly pouze fragmentárně.

V bylinném patře lipových dubohabřin v jarním aspektu můžeme nalézt: sasanku hajní (Anemone nemorosa), s. pryskyřníkovitou (A. ranunculoides), prvosenku vyšší (Primula elatior), orsej jarní (Ficaria bulbifera), blatouch bahenní (Caltha palustris), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), dymnivku dutou (Corydalis cava), violku lesní (Viola reichenbachiana), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), česnek medvědí (Allium ursinum). Polopřirozenou vegetaci na území Karvinska tvoří zbytky pcháčových, psárkových a ovsíkových luk. Kolem vody se nachází společenstva rákosin a vysokých ostřic, která ve vodě navazují na společenstva vzplývavých rostlin zejména s nepukalkou plovoucí (Salvinia natans) a ponořených rostlin s bublinatkou jižní (Utricularia australis). Dále se na území Karvinska vyskytují svazy Batrachion aquatilis a Nympheion albae. V okolí Rychvaldu se vzácně vyskytuje i plavín štítnatý (Nymphoides peltata). V okolí Rychvaldu, Poruby, Orlové a Karviné-Starého Města byla v roce 1995 zjištěna ve vegetaci rdestů (svazy Magnopotamion a Parvopotamion) řečanka menší (Najas minor). V době letnění se na dnech rybníků vyvíjí vegetace obnažených den (dle Chytrého a kol. 2001) se společenstvy svazu Litorellion uniflorae, Eleocharis acicularis a na obnažených půdách společenstva svazu Bidention tripartitae s roztroušeným dvouzubcem nícím Bidens cernua a společenstva bylin mokrých až vlhkých obnažených den třídy Isoeto-Nanojuncetea s blatěnkou vodní Limosella aquatica.

V okolí Orlové se nachází velký počet odkalovacích, sedimentačních nádrží, jejichž flóra je vesměs chudá, místy s rozsáhlými porosty rákosin vhodnými pro vodní ptactvo. V blízkosti ruderálních ploch a kolem vodních toků a komunikací převládají namalé plochy osídlené ruderálními cenózami a neofyty (křídlatka japonská Reynoutria japonica, k. sachalinská R. sachalinensis, zlatobýl kanadský Solidago canadensis, bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum, netýkavka malokvětá Impatiens parviflora.

Fauna

Zoogeograficky se území nachází v provincii listnatých lesů v palearktické oblasti (eurosibiřské podoblasti), úseku podkarpatského. Do území zasahují vlivy polonské podprovincie a karpatského elementu. Moravskou branou pronikají z Hornomoravského úvalu teplomilné prvky. Skladba fauny je výrazně poznamenána urbanizací a industrializací převážné části území vlivem dlouhodobého působení člověka - především utváření antropogenní krajiny s haldami a kališti v okolí Doubravy.

Zoocenózy chladnější polonské podprovincie jsou v území obohaceny horskými druhy živočichů, ze vzácných reliktů zde patří např. brouk z čeledi střevlíkovitých Carabidae , který byl nalezen na náplavech Olše.

Ve fragmentech smíšených lesů hnízdí jestřáb lesní (Accipiter gentilis), včelojed lesní (Pernis apivorus), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Cornus corax). V lužních lesích najdeme žluvu hajní (Oriolus oriolus) a slavíka obecného (Luscinia megarhynchos). V nivních loukách hnízdí křepelka polní (Coturnix coturnix), vzácně zde žije chřástal polní (Crex crex). Ojediněle se na území vyskytuje konipas luční (Motacilla flava), koroptev polní (Perdix perdix), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček černohlavý (Saxiola torquata), na výsypkách má svůj biotop bělořit šedý (Oenatnthe oenanthe).

Na vzácných zamokřených loukách hnízdí kriticky ohrožení bahňáci.

Z ryb se na území Karvinska vyskytují – ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) a parma obecná (Barbus barbus), místy lipan podhorní (Thymallus thymallus).

Dále bylo v oblasti Karvinskla determinováno 15 druhů obojživelníků, zejména skokan zelený (Rana kl. esculenta), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan krátkonohý (Rana lessonae), skokan skřehotavý (Rana ridibunda), skokan ostronosý (Rana arvalis), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a další. Vyskytuje se zde také užovka podplamatá (Natrix tesselata). Bohatá je zejména rybniční avifauna – např. rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), bukač velký (Botaurus stellaris), čírka modrá (Anas querquedula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), volavka popelavá (Ardea cinerea), rybák obecný (Sterna hirundo), od konce června se zde zdržují mořstí racci (Larus sp.)

Strmé břehy maendrů Olše osídluje ledňáček říční (Alcedo atthis), břehule říční (Riparia riparia), pisík obecný (Actitis hypoleucos).

Do povodí Olše proniká ze savců např. vydra říční (Lutra lutra) a bobr evropský (Castor fiber).

Ptačí oblast Heřmánský stav - Odra - Poolší

Lokalita se nachází v severovýchodní části Moravskoslezského kraje u hranic s Polskem. Páteř oblasti tvoří řeky Odra (v délce cca 10 km) a Olše (v délce cca 16 km) včetně přiléhajících říčních niv. Z východu je připojená soustava Karvinských rybníků a hraniční úsek toku Petrůvka, od jihu soustavy rybníků v Rychvaldě, Bohumíně – Záblatí a Heřmanicích.

Na území Orlové do Ptačí oblasti Heřmánský stav - Odra - Poolší náleží Orlovské rybníky (k.ú. Orlová - Poruba: Špice, Dub, Nový rybník, Prostřední rybník, Kout, Kališščok) a rybníky podél vodního toku Rychvaldská Lutyňka na k.ú. Orlová - Horní Lutyně, které navazují na soustavu Statkových rybníků na k.ú. Rychvald.

Kód lokality: CZ0811021 
Katastrální území: Dětmarovice, Dolní Lutyně, Heřmanice, Horní Lutyně, Hrušov, Koblov, Kopytov, Koukolná, Nový Bohumín, Petrovice u Karviné, Poruba u Orlové, Pudlov, Rychvald, Skřečoň, Staré Město u Karviné, Starý Bohumín, Šilheřovice, Věřňovice, Vrbice nad Odrou, Záblatí u Bohumína, Závada nad Olší 
Rozloha: 3100,8670 ha 
Vyhlašovací předpis: nařízení vlády 165/2007 Sb.

Předmět ochrany Ptačí oblasti Heřmánský stav - Odra - Poolší: 
bukáček malý (Ixobrychus minutus) 
ledňáček říční (Alcedo atthis) 
slavík modráček (Luscinia svecica)

Zdroj:

Moravskoslezský kraj, krajský úřad: http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/natura/ptaci-oblasti/ptaci-oblast-hermansky-stav---odra---poolsi-1368/

Územní plán Orlová, Odůvodnění – textová část (podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), 2012.

(Územní plán v tištěné podobě je k dispozici k nahlédnutí na odboru výstavby MěÚ Orlová, Staré náměstí 76, Orlová – Město).

Weissmannová, H. 2004: Chráněná území ČR. X., Ostravsko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno: EkoCentrum.



Zpět na výpis

Dnes je středa 26.4., svátek má Oto.

Změnit velikost textu: A- | A | A+