Ohlédnutí za velikonočním útěkem za lezením

Je středa, 12. dubna a čtyři plně naložená auta postupně vyrážejí do noci na 800 km dlouhou cestu, která nás dovedla až ke Slovinskému pobřeží a úžasným lezeckým oblastem, jako je Osp, Mišja Peč a Črni Kal. Každý už si nejspíš dokáže představit, jak vypadaly následující čtyři dny, ale pro jistotu: lezení, lezení a zase lezení.

Hned, jak jsme se ve čtvrtek ráno všichni - 19 lezců všech věkových kategorií - sešli v našem útočišti, hostelu Xaxid ve vesničce Zazid, už jsme startovali auta na výjezd do několik minut vzdáleného Črni Kalu. Počasí nám naštěstí přálo a žádné lano tak nezůstalo smotané. Někteří z nás se vrátili do známého prostředí, jiní se teprve seznamovali s touto vápencovou oblastí. Tak jako tak, jsme pěkných pár minut strávili zkoumáním průvodce a vybíráním těch nejhezčích cest.  

Na Velký pátek jsme dále pokračovali s lezením v Kalu, kde nás výhledy na Koper, Terst a viadukt opět nezklamaly a odpoledne, když už měli všichni dost vytahané ruce, jsme vyrazili ještě na procházku (do pěkně strmého kopce) do Ospu, kde jsme se mohli inspirovat výkony lezců v neuvěřitelných cestách a taky jsme si vyhlídli něco do budoucna. Jeskyně byla bohužel opět bez vody, ale ani to nám nezabránilo ve fantazírování, jaké to asi je, lézt tady, s křišťálovou vodou pod sebou a expreskami visícími ze stropu nad sebou.

Sobota s sebou přinesla deštivou bouři a po velké poradě (která moc nevyřešila) a následném rozhodnutí jednoho jedince, jsme vyrazili za hranice na jih do Chorvatska. Rovinj byl plný lezců všech národností, racků pózujících fotografům, ale hlavně byl plný slunečného počasí a krásných cest, takže nejeden z nás se dokonce opálil. A moře pod skalami nás celou dobu vysloveně volalo, abychom do něj vlezli, a tak to ti odvážnější z nás přece jen udělali a koupali se v dubnu v moři.

V neděli ráno jsme s potěšením zjistili, že deštivé mraky už odešly a my tak mohli pokračovat s lezením v Črni Kalu. Byl to poslední den našeho lezení, a tak jsme na konci mohli započít velké sčítání odřenin, škrábanců a modřin, které si odvezeme domů.  Večer se konala noční stezka pro mladší účastníky plná úkolů zaměřených na pobyt v přírodě, která sice byla narušena několika deštivými přeháňkami, ale i přesto si ji užili.

O Velikonočním pondělí se všichni probudili dříve než obvykle – snad za to mohla vůně palačinek na snídani, ale taky to mohl být křik všech holek, protože kluci si našli jalovec, a ten opravdu štípe. Poté, co se rozdala všechna velikonoční vajíčka, snědly se palačinky a dobalily poslední tašky, byl čas vyrazit domů. Někteří jsme to ještě vzali zajížďkou přes Koper, kde jsme se naposledy pokochali mořem a zašli na oběd do zdejší pizzerie. Pak už jsme se jen nasoukali zpátky do auta a hurá domů.



Zpět na výpis

Dnes je pátek 26.5., svátek má Filip.

Změnit velikost textu: A- | A | A+